Proč senzoricky citlivé děti odmítají jíst?
Ani jeden vybíravý jedlík není stejný, každý má odlišné stravovací návyky a jiný důvod proč nejí. Proto je potřeba nejdřív zjistit, proč naše dítě odmítá jíst a následně situaci začít řešit.
V tomto článku se podíváme na vybíravost v jídle, když máme senzoricky citlivé dítě. Smyslová averze k jídlu (senzorická přecitlivělost) je na úplně jiné úrovni jako “klasická” vybíravost v jídle a je třeba ji i jinak řešit a jinak k ní přistupovat.
Senzorické (smyslové) zpracování je způsob, jakým naše dítě interpretuje svět kolem sebe, a to prostřednictvím svých zkušeností. Informace přicházející z venku zpracovává jejich mozek a podle toho reagují.
Jedení je pro dítě obrovským smyslovým zážitkem. Pro nás dospělé je to již samozřejmost, no pro naše dítě je čas jedení něčím novým a je o zpracování různých smyslových vstupů. Počas jedení se u našeho dítěte aktivuje a zapojí všech 8 smyslů (zrak, hmat, chuť, sluch, čich, propriocepce, vestibulární systém a interocepce) ve stejný čas.
Pokud naše dítě odmítá jíst, nebo bojuje jakýmkoli způsobem s jídlem, může mít potíže se zpracováním toho, co mu jeho smysly říkají. Dítě může vyhodnotit jedení jako nepříjemnou zkušenost, nepříjemný zážitek a myslím tím opravdu nepříjemný zážitek (představte si, že máte pohladit hada nebo vzít do ruky pavouka. takhle se může cítit vaše dítě když má sníst např. rajčata).
Pokud máte dítě, které je takhle senzoricky citlivé, začíná kolotoč s vybíravostí, nejedením, jedením jen pár jídel, odmítáním všeho nového, čerstvého a tak dále…
Pokud se potýkáte s dítětem, které odmítá jíst a má potíže se senzorickým zpracováním a odmítá jíst, je vždy důležité řešit tyto věci co nejdříve. Proto to prosím neodkládejte a požádejte o pomoc. Čím dříve začnete řešit tyto důležité záležitosti, tím lépe.
Dítě, které má potíže se smyslovým zpracováním, je buď přehnaně reagující (hypersenzitivní), nebo může vnímat podněty nedostatečně (hyposenzitivní). Některé děti mohou mít dokonce až poruchu smyslového zpracování, což je potřeba řešit s dětským lékařem. Hypersenzitivní dítě bude odmítat dotýkat se některých povrchů, bude mu nepříjemné dotýkat se např. mastného nebo mokrého. Hyposenzitivní dítě se stává apatické, špatně vnímá bolest a teplotu, dítě nereaguje na podněty a typickým příkladem hyposenzitivity je dítě, které preferuje křupavé a nemá rádo měkká jídla.
Děti, které jsou senzoricky citlivé a mají omezený jídelníček jen na pár jídel mohou mít některou z diagnóz, no není to však podmínka: Porucha smyslového zpracování, ADHD, předčasně narozené děti, Porucha autistického spektra, Downův syndrom…
Je důležité, abyste před jakoukoliv změnou navštívili lékaře a poradili se ohledně postupů.
Nakolik je jedení multi-smyslový zážitek, dítě musí být schopno zvládnout všechny své smyslové úkoly, než se jídlo sní.
Jak tedy pomoci vašemu dítěti, které je senzoricky citlivé lépe jíst? Začněte pomalu a postupně podle mých doporučení uvedených níže.
Dobrou zprávou je, že dětský mozek je neuvěřitelně plastický a dokáže se rychle adaptovat a učit novým věcem. V čem je klíč k úspěchu? V opakování stejné činnosti. Čím víc má dítě stejných zkušeností, tím silnější je spojení a pak jsou schopny reagovat jinak než na začátku, protože jejich mozek již používá ke zpracování informací nové spojení.
Dejme si příklad. Dítě nechce jíst čerstvý banán, nebo okurku. Co můžete udělat? Seberete banán / okurku a začněte s ním hrát hru: Telefon. Použijte banán / okurku jako telefon a zavolejte např. babičce, nebo kamarádovi ze školky. Jsem si jistá, že to bude vaše dítě bavit, dítě prohloubí důvěru, pozná jídlo přes hru a je si jistější. Co se teď stalo? Jeho mozek právě vytvořil nové spojení, na čem můžete začít stavět. Bez nátlaku v něm vzbudíte zájem a motivaci jídlo chytit a po několika takovýchto zábavných hrách i zájem ochutnat.
Zaměřte se na vytváření pozitivních zážitků dítěte s jídlem za pomoci různých her před smysly vašeho dítěte. Nakolik je jedení multi-smyslový proces, nejdřív začněte s pozorovacími aktivitami (dítě bude vnímat jídlo přes svůj zrak). Vidět své jídlo je součástí toho, jak se ho naučit mít rád. Pozorování a sledování je prvním milníkem být schopný vizuálně tolerovat jídlo. Některé zrakově citlivé děti se automaticky vyhýbají pohledu na jídlo, jakmile jsou ve stejné místnosti s určitými potravinami, doslova se na něj nedokážou ani dívat. Dokud dítě nebude vizuálně tolerovat jídlo, nebude schopno pokročit po krocích směrem k vůni nebo ochutnání jídla, takže je potřeba začít pozorovacími aktivitami.
Když vaše dítě zvládne první aktivity, dalším krokem ke vzbuzení zájmu o jídlo u dítěte budou aktivity, které souvisí s čichem. V tomto kroku se bude dítě učit tolerovat silnější pachy, od pouhého bytí v místnosti k přičichnutí k hrncům.
Pokud máte zvládnuté tyhle předcházející aktivity, pokračujete v dotykových aktivitách. Co si pod tím třeba představit? Aktivity, při kterých vám dítě pomůže připravit či naservírovat jídlo, pomůže vám s mytím ovoce či zeleniny, mícháním v hrnci, vykládáním nákupu z tašek, bude se jednoduše dotýkat jídla. Dotyk a vnímání textury je jedním z nejsložitějších smyslů, které je třeba zvládnout. Budete pracovat na tom, aby dítě tolerovalo dotyky konečkem prstu a postupně se přibližovalo jídlo k jejich ústům.
Posledními aktivitami jsou aktivity, které souvisí s ochutnáváním a dále se stravováním. Tu doporučuji začít pomalu a postupně, nejdřív začínají ochutnávat jen špičkou jazyka, aniž by jídlo snědli. Plivnutí jídla v této fázi je v pořádku.
Smyslové hry mohou být skvělým způsobem, jak děti seznámit s různými smyslovými podněty a zároveň mohou pomoci při rozvoji senzorické citlivosti. Zde jsou některé konkrétní nápady na smyslové hry pro děti, které odmítají jíst:
- Smyslové hrátky:
Připravte malé nádoby naplněné různými materiály (například rýže, fazole, vatové koule, atd.). Nechte děti, aby se dotýkaly a cítily tyto materiály. Tím se mohou postupně zvykat na různé textury.
- Vytváření barev:
Připravte neškodné potraviny pro tvoření barev, jako jsou džusy z různého ovoce a zeleniny.
Děti mohou míchat barvy a vytvářet vlastní barvy, což podporuje jejich smyslové vnímání.